Sdílené jídlo, sdílená radost

Chcete-li vědět, jak vypadá odvěké kulinární štěstí, podívejte se na staré obrazy a uvidíte. Lidé na nich jedí vždycky pohromadě, a to ve všech společenských třídách. Králové i nuzáci. Společné jídlo totiž dává potravě další rozměr, povyšuje ji a posiluje radost z jídla. Pro zajímavost se podívejte naopak na Poslední večeři. Výklad obrazu od Leonarda da Vinciho zaměstnal již zástupy badatelů. Kulinární kouč na něm vidí, jak se tam apoštolové vesele krmí dobrotami – a Ježíš? Nic. Opuštěn uprostřed svých věrných se nimrá v jídle a nedokáže se do hodokvasu zapojit. Je vyřazen ze společnosti, protože s ní nejí, a nejí se společností, protože je z ní vyřazen. Začarovaný kruh.

Jídlo je sdílení

Společné stolování, byť třeba jen ve dvou, je jedna z věcí, která lidi povznáší nad jiné tvory. V době, kdy býval nedostatek, bylo sdílení jídla jednoznačně prostřed- kem k utužování vztahů mezi lidmi. Dodnes se lidé z chudších krajů dělí o své potraviny s pocestnými. V Evropě je sice potravin na každém kroku dostatek, ale nabízení jídla i jeho společná konzumace zůstává i nadále mostem mezi lidmi. Mostem, po němž můžete ke druhému přejít a navázat s ním přátelství. O nabíd- nutém jídle pak můžete nezávazně a mile konverzovat.

Týmové stolování chce trénink

Asi budete souhlasit, že ten, kdo je o štědrovečerní večeři sám, je chudák. Ale stolování v širokém rodinném kruhu může být také veliký stres. Nejste třeba uvyklí na používání látkových ubrousků, cvakání dědečkovy protézy ani rozmazlené vztekání tříletého vnuka. Ale to jen proto, že během roku jste málo jedli společně a neumíte si tu radost dostatečně vychutnat. Nemáte prostě natrénováno.

Nepolevujte ani v jídelně

Místa, kde můžete jídlo sdílet, jsou úplně všude. Možná si říkáte, že v kuchyňce v práci to přece nejde. Ale ano, nabídněte kolegům, co máte sami rádi. Na poprvé něco maličkého, aby se nevylekali a aby jim to moc nezatížilo žaludek – měsíček jablka ze zahrady, kolečko klobásky z Moravy. A nabízet musíte tak, aby ten druhý měl jistotu, že tato malá pozornost je určena právě jenom jemu. Výkřikem: „Přinesla jsem jablka, jsou v lednici, tak si když tak vemte!“ nikomu moc velké choutky nenaděláte. A ptáte se, jak se navazování společenských vztahů má řešit v nějaké lepší restauraci, kde všechno přinese číšník? Tam je to ještě jednodušší. „Dáte si chleba? Mohu vám dolít? Chcete podat slánku?“ Neutrálních vět, které navazují příjemnou atmosféru, je spousta. Jen je vyslovit.

Články

Článek v časopisu Žena a život, příloha Chuťovka, únor 2014. Stáhnout článek...

Chcete-li vědět, jak vypadá odvěké kulinární štěstí, podívejte se na staré obrazy a uvidíte. Přečíst celý článek…

Se vztahem k jídlu je to jako se všemi ostatními vztahy. Přečíst celý článek…

Dietáři a dietářky mají rok rozdělený na různá období, aby si vždycky našli nějaký důvod k hubnutí. Přečíst celý článek…

Konzervativní přístup k jídlu je stejně nebezpečný jako jakýkoli jiný přehnaný konzervatismus. Přečíst celý článek…